Na počátku všeho
je myšlenka

Zkuste vymyslet či najít jedinou lidskou činnost, kde by tato jednoduchá věc/myšlenka neplatila. Budu rád, když mi napíšete, pokud se Vám to povede.

Je jedno, zda řešíte koncepci všeobecné sociální bezpečenosti a nebo jen jdete na záchod. Na počátku obojího jsou myšlenky, byť asi velmi rozdílné (možná ne, možná bude stejná např. "už jsem to měl(a) udělat dávno").

Každá myšlenka
(sama o sobě)
je neutrální

Denně nám projdou hlavou (údajně) tisíce myšlenek. Na počtu nezáleží. Většinu z nich si v podstatě stejně ani pořádně nestihneme uvědomit.

Pokud je pro nás myšlenka emočně neutrální, tak nám sice na mysl přijde, ale tou myslí projde a bez dopadu na nás též i odejde.

Každý jsme jiný, ale např. myšlenka "Na Měsící je nižší gravitace" asi nikoho emočně nevzruší. Tedy nezpůsobí mu ani příjemný a ani nepříjemný pocit. Je to prostě pro nás neutrální.

Všechny myšlenky
jsou si zcela rovny

Tím, že je každá myšlenka je sama o sobě neutrální, tak tím jsou také i všechny myšlenky zcela rovny.

Proto jsou si zcela rovny myšlenky např. "Miluje mě" vs. "Zabije mě". Možná se to na první pohled nezdá či se s tím těžko souhlasí, ale je to tak.

Rozdíl totiž není v obsahu dané myšlenky, ale v tom, jak tu danou myšlenku každý z nás vnímáme. Jakou emoci ji ve své hlavě označíme. Proto také každého "vzrušuje" něco jiného.

Myšlenky a jejich emoční náboj

Když nám myslí projde myšlenka, která pro nás nebude neutrální (důvody proč tomu tak je neřešme), tak jí dáme určitou nálepku (cejch). Takto jednoduše některé myšlenky "trvale" získají označení jako "příjemná" či "nepříjemná".

Každý na zěměkouli si takto emočně označuje svoje nejrůznější myšlenky zcela individuálně bez ohledu na cokoliv / kohokoliv.

Prostě někdo si tu samou myšlenku označí jako mírně nepříjemnou a někdo jiný jako velmi dobrou a další jako šílenou (tedy jako velmi, velmi nepříjemnou).

Každý má pouze to
svoje osobní kino

Tím, že si na počátku svého života každý z nás zcela neopakovatelným způsobem, někde uvnitř v sobě (v hlavě, mysli, těle) emočně nabije svých X (desítek, stovek, tisíc) myšlenek, tak tím si způsobí, že pak na jejich základě žije svůj zcela originální životní příběh.

Po pubertě si již jen každý z nás sedí (většinou jen) jako divák ve svém zcela unikátním (vnitřním) kině a sleduje, co si do té doby natočil. Život mu pravidelně každý den pak jen přehrává v různých odstínech přesně a jen to, co tam bylo dříve nahrané.

Myšlenkové cykly "věčného" opakování

Vše, co se nám děje po pubertě, je již pouze důsledkem toho, jak jsme si co v sobě nastavili do té doby. Je to již a jen působení dříve nastřádaných emočně zabarvených myšlenek.

A každodenní život se nám jen snaží vždy ukázat, co nás uvnitř trápí. Dává nám tím možnost si to uvědomit a vyřešit. Proto se nám události / situace v životě neustále v určitých cyklech opakují.

Život je dobrý učitel. Když nepochopíme lekci, tak nám ji zopakuje (často důrazněji, aby to zafungovalo lépe než minule).

Trvalé ukončení "věčného"
myšlenkové cyklu

Abychom změnili to své originální / jedinečně v mládí neprogramované přehrávání v našem osobním kině zvaném "Moje realita", tak můsíme odstranit u myšlenek, které nám působí nepříjemné pocity, ten emoční náboj (cejch).

S pomocí metody RUŠ je možné toto udělat zcela věcně, rychle a jednoduše. Stačí se jen rozhodnout, že si své problémy jednou pro vždy vyřešíte a udělat první krok - objednat se.

Pokud se nerozhodnete a vnitřně si nedovolíte tu změnu provést, tak Váš myšlenkový cyklus pak zůstane opravdu věčný.

Může vás též zajímat

Jak probíhá terapie s pomocí metody RUŠ
průběh terapie / sezení

Cena a délka terapie
cena a obvyklá délka terapie